Začíná horečka politického tlaku na inkluzi

Právě končící program Rozvojových cílů tisíciletí byl spolu s novým programem Agendy 2030 rozšířen na nevídaných sedmnáct ambiciózních cílů, které mají vést k zlepšení podmínek na naší planetě v příštích patnácti letech. Jeden z cílů v oblasti vzdělávání spočívá v inkluzi vedoucí k eliminaci překážek, po které touží mj. politici. Cílem inkluze je automaticky bez ohledu na typ zdravotního postižení začlenit osoby s postižením do normální společnosti v úspěšném vzdělávacím systému. 
Jako pozorovatel z neziskového sektoru zabývající se kampaněmi za odstranění překážek chci říci, že inkluze je výhodnou součástí udržitelného rozvoje, teoreticky rozpohybuje lidský, sociální a hospodářský růst, ale je její smysl a účinek reálný? 
Myslím si, že nejde jen o to silné slovo inkluze, ale také o samostatnost v souladu například s lidskými právy, o oblast vzdělávání a možná oblast sociální, které nemohou být reflektovány v principech každého státu ohledně reforem, není tedy možné předpokládat okamžité dopady odstraněných bariér. 
Nový program Udržitelných rozvojových cílů mi přijde příliš komplexní. Zejména cíl vzdělávání a jeho podcíle v oblasti zdravotně postižených jsou potřeba detailně analyzovat a dát do souvislosti s praxí. A kde se na jejich splnění najdou zdroje? 
Je zřejmé, že cíle samy o sobě nestačí na ovlivnění vnímání aktivistů a odborníků, přičemž každý stát potřebuje transparentní dohody politických správ, zejména v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí ČR nyní připravuje novou koncepci Zahraniční rozvojové spolupráce platnou po roce 2017, ve které však bude méně prioritních zemí. 
Dle mého názoru by měla posílit Česká rozvojová agentura směřování české pomoci také k osobám se zdravotním postižením, aby se tato pozornost zvýšila u sektorů sociálního a vzdělávání, aby inkluze a ?bezbariérovost? měla pozitivní globální dopad na zdravotně postižené bez ohledu na jejich typ postižení (včetně neslyšících). Návrh nové koncepce české ZRS bude pokračovat na úrovni mezi ZRS/ORS a dalším zástupci členů parlamentního podvýboru pro rozvojovou spolupráci. 
V závěru mého pohledu na Agendu 2030 si přeji, aby se nejednalo jen o jednotlivé udržitelné cíle, ale také aby i nadále probíhaly debaty na poli rozvojové spolupráce v každém státě, jako například v ČR probíhá v rámci platformy FoRS. 
Váš Roman Lupoměský 

Zpracoval: ret

Zdroj: Roman Lupoměský ředitel
Neslyšící s nadějí