Bezbariérové bydlení dnes

V minulém článku jsme si pověděli, jak došlo ke stavbě domu s bezbariérovými byty. Byty, které může těžce postižený člověk obývat sám, případně s dopomocí rodiny či pečovatelské služby.

Od roku 1972 se postupně začalo s výstavbou bezbariérových domů v řadě větších městech. Takovými domy se může pochlubit Brno, Liberec, Kladno, Pardubice a především Praha. V Praze je řada domů poskytujících možnost samostatného života vozíčkáři. Např. Praha 4 - Chodov, kde v Petýrkově ulici je na sto bytů ve dvou domech, kousek dál U Kunratického lesa stojí také dům s byty pro vozíčkáře. V Praze 9 na Černém mostě je dům s těmito byty, v Praze 5 v Kodymově ulici je také bezbariérový dům. Praha 6 - Řepy se pyšní s domem se 48 byty pro těžce tělesně postižené nejen vozíčkáře.

Mnozí lidé však jsou proti takovému „shromažďování" tělesně postižených osob. Raději by přivítala upravený byt v domě pro zdravou společnost. Je pravda, že by se postižený člověk mezi zdravými lidmi ztratil. Možná by se i lépe cítil. Nesmíme však zapomenout, že se může zdravotní stav postiženého zhoršovat. Může zůstat bez rodinných pomocníků a možná i bez postupné pomoci sousedů, kteří pomoc nebudou moci, nebo již chtít, poskytovat. Nad tím by se měl každý tělesně postižený člověk, rozhoduje-li se pro samostatný život, zamyslet a zvážit svůj zdravotní stav a své možnosti soběstačnosti.

Výhodou více tělesně postižených i vozíčkářů je, že si mohou založit sdružení a vést si pečovatelskou službu podle potřeb obyvatel domu. Tak je tomu téměř ve všech jmenovaných domech. Stále více je organizování této služby náročné. Hlavním důvodem je finanční příspěvek od institucí, které všechny své finanční dary krátí na minimum. Tak bude docházet ke snižování pracovníků poskytujících pomoc obyvatelům bezbariérových domů. Terénní pečovatelská služba nedokáže, ani nemůže, zajistit potřebné návštěvy za den u obyvatel s těžkým zdravotním postižením. Např. pomoci na WC, osobní hygieně, přípravu jídla, ranní pomoc z lůžka a ukládání na lůžko apod. Nebudou-li finanční prostředky pro pečovatele v těchto domech, mnohým obyvatelům nezbude jiné řešení než jít do některého ze sociálního ústavu, nebo do domova důchodců. Jak ústavy, tak domovy důchodců jsou modernizovány, nebo stavěny moderně. Jsou však velmi drahé. O zmírnění dopadů sociální reformy svými připomínkami, akcemi - veřejná shromáždění, se snaží všechny organizace tělesně, zrakově i duševně postižených osob.

Kolik domů s bezbariérovými byty se ještě postaví, nikdo si netroufne za situace, která je dnes, odhadnout. Budou-li však stávající byty přidělovány pouze těžce zdravotně postiženým osobám, myslím si, že na čas postačí.