Seznámení se stacionářem Letohrádek Vendula

Představím vám stacionář Letohrádek Vendula v Horním Bezděkově u Prahy, ve kterém lidé s tělesným, duševním a kombinovaným postižením nacházejí ubytování, zaměstnání a zábavu.

Prohlídka začíná ve vstupní hale, která je vyzdobena dřevem. Stoly a židle ze dřeva dobře ladí a působí teple. Teplo vydává i krb, působí zde takřka až chalupářská atmosféra.  Hala slouží také jako jídelna. Vítají nás dva obyvatelé, kteří si nenechají ujít žádný pohyb v hale. Ukázali nám pokoje k pobytu, či jen k odpočinku klientů stacionáře. K této části patří koupelna, rehabilitační prostor, televizní koutek.

Dílny plné tvořivosti

Nejvíce nás zaujala pracovně-rehabilitační část. V dílnách klienti tvoří, za asistence vedoucích, drobné předměty. Tkalcovská dílna slouží k výrobě koberečků, šál, polštářků, prostírání apod. Zde si klienti procvičují ruce a zamýšlí se nad vzorem, který mají utkat. V dílně šití jsou především ženy, které šijí závěsné kapsy, zástěrky a další jednodušší výrobky.

V dílně pro výrobu ručního papíru nás mladý chlapec zasvětil do pracné výroby papíru, který ovšem má vynikající kvalitu. V dílně na výrobu svíček se vyrábí různě tvarované svíčky. Práci si můžeme vyzkoušet sami. Nikdo se však do práce příliš nehrne, protože je to práce celkem špinavá. Vosk je  všude, pěkné svíčky ovšem taky. Ze skladu si kupujeme hodně barevných a vzorovaných svíček.

Nesmím zapomenout na stůl, kolem něhož sedí chlapci a děvčata, čistí a strouhají jablka na štrůdl. Tyto drobné přípravné práce kuchařkám velmi pomáhají při vaření a pečení velkého množství druhů pekařských výrobků, jejichž prodej do restaurací a jídelen pomáhá udržet stacionář v provozu.

Kdo jsou klienti stacionáře Letohrádku Vendula?

Klienty jsou lidé různého stupně tělesného a mentálního postižení. Jsou to lidé žijící v okolí stacionáře a sami mohou dojíždět, nebo jsou ráno sváženi a odpoledne rozváženi do svých domovů automobilem se zvedací plošinou. Tito lidé mají pobyt jako pracovní rehabilitaci s tím, že za svoji práci jsou odměňováni. Dále jsou to týdenní pobyty a to u těžších tělesně i mentálně postižených. Rodina nebo svoz ze stacionáře klienty dopraví v pondělí ráno a v pátek je zase dopraví domů. Třetí skupina je tzv. nouzové ubytování. To znamená ubytování, pokud z rodinných důvodů nemohou nějaký čas pobývat doma. Zde je doba neurčitá,  v takovém případě je o klienta všestranně postaráno i ve volných dnech.

Jak na nás klienti působí?

Z ústavu, nemocnic a jiných zařízení spíš očekáváme zachmuřené tváře. Klienti stacionáře nám zasmušilí vůbec nepřipadají, naopak horlivě nám vyprávějí o svých činnostech ve stacionáři, o svém setkávání na pěkné velké zahradě nebo v chladných dnech u krbu. Při takovém odpočinkovém sezení si vyprávějí nebo si zazpívají v doprovodu kytary. O své vykonané práci pro kuchyň či výrobu drobného zboží hovoří s pýchou a nadšením.

V každém z nás zůstal dobrý pocit z dobře odvedené práce vedoucích pracovníků stacionáře a jsme rádi, že existují zařízení, které tělesně i duševně postiženým poskytují seberealizaci spojenou s pobytem se zdravou společností.

Foto zdroj: www.letohradekvendula.cz

Autor: rep