I s handicapem lze žít plnohodnotný život a docílit velkých věcí...

V kategoriích níže naleznete články naší redakce.

Buďte i Vy aktivní a založte si svůj blog.

Najděte si lepší práci!.

Přečtěte si nejnovější článek

Přečtěte si články bloggerů.

Příjemnou zábavu!

Žiju s handicapem
v České televizi

Žiju s handicapem v České televizi

Podívejte se na video
o dětském domově Korkyně

Obrazek s videem

Video o dětském domově Orlíček
Přední Chlum

Obrazek s videem

Jak jsem (ne)čelil panické atace

Jak jsem (ne)čelil panické atace

Už je to pár dlouhých let, kdy jsem měl naposledy panickou ataku. To, když jsem spatřil užovku (z hadů mám hrůzu). Zapomněl jsem, že něco takového existuje. Myslel jsem, že mě se to netýká. Kéž bych věděl, jak moc jsem se mýlil.

Po pár týdnech vídání se venku jsem se odhodlal jít s jednou slečnou do restaurace na večeři. Na její návrh, podotýkám. Do restaurace, v níž jsem nikdy předtím nebyl. Vůbec poprvé jsem místo nevybíral já, nýbrž dotyčná. Z mé strany schůzce předcházelo – ostatně jako vždy v podobných případech – plánování a procházení všech myslitelných i nemyslitelných alternativ vývoje schůzky. Z čeho mám vždycky obavy je, že náhle přestanu mluvit a budu to muset silou vůle přetlačit jako už milionkrát v minulosti, i za cenu úplného vyčerpání. Což je riziko, které denně podstupuji.

Schůzka se vyvíjela řekl bych dobře, vše šlo jako po másle. Když tu náhle a bez varování můj mozek vypnul. Hluk, pachy, vůně a vnímání detailů, stres z neznámého prostředí. Zřejmě to všechno dohromady přispělo k tomu, že jsem se dostal do bodu, kdy jsem už nezvládal zpracovávat vnější podněty. Všechno najednou ztichlo, aby vzápětí působilo mnohem intenzivněji, jako když náhle vybuchne bomba. Nešlo to zastavit. Myšlení se mi roztočilo jako na centrifuze. Přestal jsem mluvit a bylo mi fyzicky zle. Zastihlo mne to naprosto nepřipraveného. Jediné, co v takovou chvíli můžete udělat, je okamžitě opustit situaci která stav vyvolala, a co nejdříve se odebrat na klidné místo. I omluvil jsem se posunkem a odebral se na toaletu, kde jsem se málem pozvracel. Stál jsem u umyvadla, třásl se a čekal až to přejde. Ze všech sil jsem se snažil mozek přimět k racionalitě, leč tím jsem to ještě zhoršil. Do háje! Hlavně ne meltdown! řval jsem v duchu. Meltdown je panečku nehezký a krajně nepříjemný stav, který může mít vícero podob. Naposledy jsem kvůli jednomu takovému skončil přivázaný k posteli. Pokud by to došlo až k meltdownu, už bych nic nezmohl, a kdo ví, jak by to dopadlo.

Panika se mě pořád držela jako klíště, a ne a ne ustoupit. Mozek uvnitř lebky se znovu roztočil jako korouhvička při vichřici, leč tentokrát mi dovolil i trochu toho logického uvažování. Začalo mi být jasné, že to prostě nepůjde, a že musím odejít pryč z restaurace. Jenže jak to mám vysvětlit dotyčné? Ještě jsem jí neřekl, že jsem autista a co může nastat. Hendikep, ať už jakýkoli, není zrovna něco co bych řešil s někým koho znám sotva pár týdnů. Když se stane že nemůžu mluvit a potřebuju vyjádřit něco komplexnějšího, vezmu tužku a papír, popřípadě mobil, a napíšu to. Jenže mobil zůstal v tašce u stolu. Fixpráce!

Abych to zkrátil… Vyšel jsem z toalety, zaplatil, a beze slova (bohužel) opustil podnik. Když po chvíli chůze tenze povolila, vyťukal jsem omluvnou SMS s tím, že se mi udělalo špatně, nemohl jsem mluvit a musel jsem odejít. Odpověď jsem neočekával. Druhý den jsem dotyčné zavolal a vysvětlil jí to. Poslala mne k čertu. Inu, šel jsem k čertu.

O tři dny později vyšla na streamovací platformě Netflix druhá řada dokumentu s názvem „Love on the Spectrum“, kde v jednom díle slečna taktéž musela odejít ze schůzky, protože, jak sama řekla, byla kousek od panického záchvatu. Jaksi se mi ulevilo, že v tom nejsem sám.

Vyvstává samo sebou otázka, zda říct či neříct. Zda zpravit okolí o tom, že máte hendikep, který není vidět, ale který je vaší součástí a ovlivňuje vaše vnímání, chápání a zpracovávání světa, kterým jsme všichni obklopeni. Já, poučen výše popsanou zkušeností, říkám: buďte upřímní a řekněte to. Ale pouze když sami naznáte, že by to vaše okolí mělo vědět, aby se předešlo případným problémům. Můžete taky zmínit, co má okolí dělat, když se stane A, B, nebo C, aby na to vaše okolí bylo připravené a mohlo vám případně pomoci.

Je lepší být připraven, než riskovat a řešit případné následky ex post.


Původní článek v angličtině - https://tomasalak.wordpress.com/2021/10/06/being-knocked-down-how-did-i-unbrave-a-panic-attack/

Datum: 5. 10. 2021 20:33 | Autor: Tomáš | Zobrazeno (107x)

Hodnocení:

5.4

Ohodnoť tento článek (1 = Velmi špatný | 10 = Velmi dobrý):

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Počet hodnocení: 2505

Autor článku:

TomasSalak

Tomáš

Rok narození: 1992

Datum registrace: 30. 1. 2014 19:51


Další články autora:

O čichu a paších podruhé

Článek O čichu a paších podruhé

V říjnu 2022 jsem spolu s mámou a jejím přítelem prodělal covid. Žádné velké drama, jen jsem dva dny skoro nemohl vstát z postele, jak mě bolely kyčle. Pak přišla rýma. Požehnání, protože když mám rýmu, můžu si alespoň na pár dní odpočinout od čicho ...

Datum: 4. 1. 2024 21:26 | Tomáš

Chuchelná 2.0

Článek Chuchelná 2.0

Po šesti letech… „Ty už si tu pěkně dlouho nebyl, že?“ „No… Šest let, no.“ „Ty vole, to je doba! Na nás nemáš čas, nebo co?" ... … Ptala se mě sestřička z oddělení S2, když jsem si na její první „mé“ noční směně přišel pro léky. Je úžasné býti zpět. ...

Datum: 22. 11. 2023 18:39 | Tomáš

A co emoce?

Článek A co emoce?

— To se nemůžeš nějak projevit, kruci? Jsi chladný jak psí čumák,“ vytkla mi jednou jedna osoba. Jak jako projevit? Co ta holka chce? prolétlo mi hlavou. Co to vlastně jsou emoce? Wikipedie říká, že (cituji): „Emoce jsou psychicky a sociálně konstruo ...

Datum: 26. 5. 2023 15:22 | Tomáš

Virtuální deník C. P.: Šťastné proudy, 2 díly

Článek Virtuální deník C. P.: Šťastné proudy, 2 díly

Vážení čtenáři, před časem jsem zde publikoval svoji dvoudílnou povídku „Virtuální deník C. P.: Šťastné proudy". Odkazy jsem nedopatřením smazal, a tak vám všem teď znovu dávám možnost si oba díly přečíst. Díly na sebe navazují.     Díl první - virtu ...

Datum: 25. 7. 2022 16:11 | Tomáš

Příběh o tom, kterak jsem poznal význam naděje

Článek Příběh o tom, kterak jsem poznal význam naděje

Milí čtenáři, tu a tam si pročítám některé své zápisky ze Zápisníku všech písmen, který si píšu už přes dvanáct let. Narazil jsem na zápisek z února 2011, který je vzpomínkou na období kdy jsem strávil čtyři měsíce v rehabilitačním ústavu Hrabyně, kd ...

Datum: 30. 1. 2022 11:36 | Tomáš

Podporujeme také

Dětský domov Korkyně

Pokud chcete děti z dětského domova podpořit finančně, podívejte se zde.

Tomáš Mošnička - šéfredaktor (ret)

Tomáš Mošnička - šéfredaktorvzpěrač - mistr světa ve vzpírání tělesně postižených, handbikerový závodník
www.tomasmosnicka.cz
mosnicka@zijushandicapem.cz

Aktuální rozhovor:

Roman Lupoměský se celoživotně angažuje v oblasti sluchově postižených

S organizací Neslyšící s nadějí redakčně spolupracujeme již několik let. Její ředitel pan Roman Lupoměský je náš stálý dopisovatel. Pana Lupoměského jsme zařadili mezi naše osobnosti a požádali o rozhovor....

více »
ČESKO BĚŽÍ MODŘE – VIRTUAL

Virtuální běžecký závod...

Vstupte »

Nejaktivnější blogeři

Děkujeme generálnímu partnerovi skupině D.I.SEVEN za vřelou podporu!

bezpecnostni-agentura

Bezpečnostní agentura D.I.SEVEN FACILITY
Facility management a podpůrné činnosti. Poskytujeme Náhradní plnění.

bezpecnostni-agentura

Bezpečnostní agentura D.I.SEVEN 
Bezpečnostní služby, PCO, zabezpečení akcí, úklidové ,recepční služby a náhradní plnění.

bezpecnostni-agentura

Bezpečnostní agentura D.I.SEVEN SERVICE
Bezpečnostní služby jako fyzická ostraha nebo vzdálený monitoring. Poskytujeme náhradní plnění.

Překlepy: Lidé náš web hledají také těmito výrazy: hendikep, hendicap, handikep, ...

Důležité odkazy:

Podmínky pro užívání blogu | Mapa stránek | Kontakt

Copyright 2024 | Internetový marketing : Optimalizace pro vyhledávače : Created by VIDIA-DESIGN s.r.o.