Trendy v implantaci kardiostimulátorů

V České republice se podle odborníků ročně implantuje na 10 000 kardiostimulátorů a zhruba 5000 pacientů potřebuje zavedení defibrilátoru. Komplexní kardiocentrum AGEL v naší nemocnici v Třinci-Podlesí je v rámci republiky špičkou v péči o lidské srdce a jeho choroby. Implantují zde nejmodernější přístroje, které zásadně zvyšují šanci na plnohodnotný život s onemocněním srdce.

Ještě v 50. letech minulého století se nemocným implantovaly kardiostimulátory, které byly velké jako hokejový puk, a pacientovi se zaváděly během velké operace s otevřením hrudníku. Baterie vydržela jen krátkou dobu. Dnes toto zařízení váží jen pár desítek gramů, do těla jej kardiologové zavádějí žilou (bez nutnosti otevřít hrudní koš) a řídí je stále modernější softwarové vybavení. Pacienti s kardiologickými implantáty tak mohou ve většině případů žít tak, jako lidé zdraví, mohou pracovat i cestovat. „Kardiostimulátory dnes vydrží výrazně déle, i více než deset let, dokáží stimulovat a číst signál z více srdečních oddílů. U nás implantujeme také přístroje, které umí kromě stimulace srdce rozpoznat a ukončit rychlé, život ohrožující arytmie (implantabilní kardioverter-defibrilátory). V poslední době lze implantovat i kardiostimulátor bez stimulačních elektrod, který funguje jako jeden celek zavedený do srdce. Rozvíjí se také tzv. fyziologická kardiostimulace, kdy jsou stimulační elektrody umisťovány do oblasti převodního systému srdečního, což jsou cesty v srdci, po kterých se přirozeně vede elektrická aktivita, něco jako „kabely“. Při takové stimulaci pak zůstává aktivace srdce přirozená, stejná jako u zdravého srdce,“ říká k nejnovějším trendům implantologie MUDr. Bogdan Szmek, lékař elektrofyziologie kardiologického oddělení Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Slabost, závratě, dušnost, ale i poruchy vědomí při pomalém tepu či rychlé arytmie, na které nelze bez kardiostimulátoru nasadit dostatečnou dávku léků – to je většinou profil typického pacienta, se kterým se specialista implantolog setkává. „Někdy dostane přístroj pacient i s minimem potíží, z důvodu ohrožení života (prognosticky). Pacient, který má důvod ke kardiostimulaci, bez ohledu na věk, kardiostimulátor většinou dostává, nicméně velmi mladí pacienti, kteří dříve tradičně byli stimulování a je u nich prokázána reflexní (nervově zprostředkovaná) příčina pomalého rytmu, se mají dnes možnost voperování kardiostimulátoru úplně vyhnout, podstoupí tzv. kardioneuroablaci, kdy pomocí katetru odstraňujeme v srdci zakončení nervů, které zodpovídají za tuto poruchu,“ vysvětluje MUDr. Szmek.

Třinečtí kardiologové mají dnes možnost kontrolovat své pacienty i na dálku. Díky telemedicíně vědí přesně, jak na tom jsou. „Takový přístroj parametry sám změří a odešle ke kontrole, je nám také schopen odesílat upozornění na rychle se měnící parametry, které mohou předznamenávat zhoršení stavu pacienta nebo funkce přístroje a lékař tak na ně může reagovat rychleji,“ vyjmenovává výhody telemedicíny doktor Szmek a přidává i vizi svého oboru do budoucna. „Vyvíjí se novější typy bezelektrodových kardiostimulátorů (současně běžně implantované typy přístrojů umí stimulovat pouze komory a jsou tak vhodné pouze pro některé pacienty). Slibná je i fyziologická kardiostimulace, věřím, že do budoucna ji budeme v Třinci-Podlesí nabízet většině našich pacientů,“ říká MUDr. Bogdan Szmek.

Zdroj: Tiskový odbor skupiny AGEL

Aneta Lednová