A co si o tom myslíte vy?

Vaše rady a názory můžete vyjádřit v diskuzi pod článkem. Tento text nám poslala ke zveřejnění jedna z našich čtenářek. ….asi by mi mělo být jedno, že pojišťovna zaplatila nehorázné peníze za předražený šmejd, jenže se mi nechce mlčením podporovat tenhle podivný systém…

Potíže aktivního vozíčkáře. „Když jsi paraplegik, máš sedět doma a být vděčná, že do práce nemusíš.“ Takhle by se dalo shrnout poučení z mojí anabáze s reklamací vozíku. Abyste pochopili, proč mě tento výrok nadzvedl – bohužel jen pomyslně – z vozíku, musím uvést, co mu předcházelo.

Vozík Quickie Helium (výrobce Sunrise Medical) mám necelé dva roky, vybrala jsem si ho v Kladrubech kvůli jeho váze a snadnému ovládání.  Denně s ním ujedu minimálně 4 km cestou do práce a z práce po pražské dlažbě. Všichni víme, jak to v centru vypadá, já jezdím z hlavního nádraží do Štěpánské. I kdybych chtěla jezdit autem, budu mít velký problém najít neobsazené místo pro vozíčkáře. Málokdy jsou místa určená pro ZTP obsazena autem  vozíčkáře, ale to je jiné téma. Musím říci, že mi pohyb na vozíku nevadí, získanou kondici uplatním v závodech na handbicích  -TSK, děkuji ti za bezplatný silový trénink. Co mi ovšem vadí je, že vozík, který byl označen jako aktivní, a stál i se sedákem 85 tisíc Kč, z čehož zhruba třetinu zaplatila zdravotní pojišťovna, nevydržel ani dva roky provozu. Přitom ho zatěžuju sotva poloviční váhou, než je jeho maximální nosnost.

Už jsem si zvykla,  že mu pravidelně po třech měsících odcházejí ložiska v přední vidlici. Konstrukční řešení vidlice není z nejpovedenějších, jak mě přesvědčuje manžel-strojař. Bohužel jsem v prosinci zjistila, že mám pod sedací kostí malou modřinu. Kde se tam vzala, když dodržuju všechna antidekubitní doporučení a jsem na své pozadí extrémně opatrná? Po prohlídce vozíku jsem zjistila dvě věci:

- Jeden prasklý řemínek ve spodní části vozíku a sousední, který nedrží dotažený, vytvořily hrb,

- Sedák Jay Easy, který by tento problém mohl vykrýt, měl už tak vytahanou gelovou část, že se v něm gel rozlil a byl všude jinde, jen ne tam, kde být měl.

Spadla jsem z hrušky na záda, nikoli na hlavu, a proto jsem nehodlala žalovat výrobce za poškození zdraví, a „pouze“ jsem reklamovala dvě vady.

K mému překvapení  výrobce uznal jen přetržený řemínek, nikoli to, že gelová vycpávka sedáku neplní svou funkci (a to přesto, že jsem poslala fotky, ze kterých je jasně vidět, že obal gelu se roztáhl tak, že by v něm muselo být dvakrát tolik materiálu, abych seděla na gelu, nikoli na pouhých dvou centimetrech pěnové hmoty). Nabídl mi nový obal s gelem za 369 Euro. Zní mi to tak, že pokud by uznal, že jde o konstrukční a materiálovou vadu, měl by problém a možná by musel stáhnout z výroby všechny sedáky tohoto typu.

Já chápu, že je jednodušší nechat si vystavit poukaz na nový sedák. Asi by mi mělo být jedno, že pojišťovna zaplatila nehorázné peníze za předražený šmejd, jenže se mi nechce mlčením podporovat tenhle podivný systém, který se zdaleka netýká jen vozíků a sedacích polštářů. Docela by mě zajímalo, zda jsem skutečně jediná,kdo si na něj stěžuje?

Autor: Katka Antošová

Zpracoval: ret